Je zaujímavé aká môže byť príroda že ???

ZNAKY: Shora zploštělí, dlouze vejčitého tvaru. Hlava je skryta pod nápadnou předohrudí, jež tvoří štít. Nese dlouhá, nitkovitá mnohočlenná tykadla, oči a kousací ústní ústrojí. Ústní ústrojí je namířeno dolů, První pár křídel nejčastěji plně vyvinut u samců, zkrácen u samic, pigmentovaný, tužší než druhý pár křídel; oba s žilnatinou vytvářející síťovitou strukturu. Švábi však létají pouze na kratší vzdálenosti. K pohybu jim slouží dobře vyvinuté končetiny, které mají silné kyčle a 5-členné chodidlo. Nohy umožňují švábům velice rychlý běh. Na konci zadečku jsou 2 článkované štěty (cerci), u samců ještě s párem stylů. ROZMNOŽOVÁNÍ A VÝVOJ: Proměna je nedokonalá. Vzájemné vyhledávání pohlaví se děje na základě čichových podnětů. Kopulace je dlouhá, probíhá v "linii", s odvrácenými hlavami obou pohlaví a dochází při ní k vytvoření a přenosu spermatoforu. Samice druhů žijících u nás jsou oviparní a kladou vajíčka uzavřená po 15 - 40 do taštičkovitých pouzder ooték, která jsou často i druhově specifická svým tvarem, barvou i strukturou. Ootéka se vytváří v genitální komoře samice z produktu přídatných žlaz, který brzy tvrdne a tmavne. Ooték odkládá samice několik, rus domácí asi 3 po 40 vejcích, zavlečený šváb americký (Periplaneta americana) v průměru přes 50 po 16 vejcích. Vajíčka jsou uložena v ootéce ve dvou podélných řadách a tvorba ootéky trvá asi jeden den. Někteří švábi, např. šváb obecný (Blatta orientalis), odkládají ootéku několik hodin po vytvoření, jiné druhy, např. volně žijící druhy rodu Ectobius, nosí ootéku delší dobu (10 - 16 dní) v genitální komoře a rus domácí (Blatella germanica) ji odkládá těsně před líhnutím nymf (v průměru asi po 24 dnech). Doba vývoje vajíček je poměrně dlouhá, u švába obecného 5 - 14 týdnů, u rusa domácího 3 - 7 týdnů. Vývoj je paurometabolie; první nymfální instar je uzavřen v embryonální kutikule. Nymfy připomínají imaga svou základní stavbou, často se ale odlišují barvou. V průběhu postembryonálního vývoje zpravidla vzůstá počet tykadlových článků a článků cerků. Základy křídel se objevují poměrně pozdě. Počet svlékání kolísá i v rámci jednoho druhu a bývá různý i u obou pohlaví. U rusa domácího jich bylo pozorováno 5 - 7, u švába obecného 7 - 9 a u švába amerického 11 - 12. Délka nymfálního vývoje je závislá na teplotě a kolísá u švába obecného mezi 10 - 17 měsíci, u švába amerického mezi 6 - 17 a nymfy rusa domácího se vyvíjejí 2 - 8 měsíců. Při laboratorním sledování postembryonáního vývoje synantropních švábů bylo zjištěno, že jednotlivě chované exempláře se vyvíjejí delší dobu, než jsou - li chovány pohromadě. Švábi patří k dlouho žijícímu hmyzu, Periplaneta americana se může dožít až 4 let. STANOVIŠTĚ A AKTIVITA: Volně žijící druhy žijí v lesich, v hrabance i na vegetaci a jsou aktivní přes den. Známější jsou ale druhy synantropní, kteří žijí v bytech činžovních domů, v ubytovnách, venkovských pekárnách, v kasárnách, v hotelích i ve skladištích potravin a vyznačují se noční aktivitou. POTRAVA: Býložravci i všežravci. Zřídka přepadají jiné živočichy. V domácnostech požírají rozmanité zbytky, například chleba, cukr, brambory, med apod. ROZŠÍŘENÍ: Kosmopolitní. Mnohé druhy byly rozvlečeny činností člověka (dopravou, obchodem). POČET DRUHŮ: Celosvětově je známo asi 3500 druhů, u nás je zjištěno 8 druhů, z toho dva zavlečené. Prepáčte ale je to v CZ